Monografie Šárky Bubíkové představuje systematickou studii vývoje americké literární tradice od jejích nejednoznačných počátků až do konce dvacátého století. Zamýšlí se nad proměnami pohledu na to, jaká díla byla uznávána jako klasika hodná uchování a předání další generaci, jinými slovy jak se utvářel a přetvářel americký literární kánon. Poskytuje přehledné shrnutí hlavních pokusů definovat esenci americké literatury a kultury a zároveň vnáší vlastní neotřelý úhel pohledu do celé problematiky. Literatura v Americe, Amerika v literatuře se zamýšlí mimo jiné nad tím, kdy americká literatura vznikla, zda je něčím specifická a odlišná od jiných národních literatur, v čem spočívá literární americtví a jak jej ona údajně nejlepší díla ztvárňují. Autorka dokládá, že literární dějiny představují pavučinu velmi spletitou, protože jsou spojeny s komplexními subjektivními uměleckými soudy a se silnými lidskými a tvůrčími emocemi. Její kniha je jednoznačným přínosem nejen pro amerikanisty, ale i pro ty, kdo se zajímají o literaturu a kulturní studia.
Šárka Bubíková vystudovala anglistiku a filozofii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde také absolvovala doktorské studium v oboru anglická a americká literatura. Nyní působí na katedře anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Univerzity Pardubice. Zabývá se americkou literaturou a americkými kulturními studiemi. Kromě odborných statí vydala román o střetu české a americké kultury Smaragdové město (Pavel Mervart, 2006).
Vydala/Published by: Univerzita Pardubice in cooperation with Pavel Mervart Publishing, 2007
ISBN: 978-80-86818-58-0 (Pavel Mervart)
ISBN: 978-80-7395-030-9 (Univerzita Pardubice)
Obsah
Úvod
Kapitola 1: Teorie kánonu
1.1 Pojem „kánon“
1.2 Paralela mezi biblickým a literárním kánonem
1.3 Teorie literárních kánonů
1.4 Literární kánon a moc
1.5 Kulturní role literárních kánonů
Kapitola 2: Vývoj amerického literárního kánonu
2.1 Svébytnost americké literární tradice
2.2 Změny kánonu po první světové válce
2.2.1 Vliv formalistické kritiky
2.3 Otevírání kánonu
2.3.1 Černošská literatura
2.3.2 Feministická kritika a její vliv na kánon
2.3.3 Kánon a literatura amerických Indiánů
2.3.4 Kánon a hispánská literatura chicano
2.4 Rekonstrukce americké literární historie
Kapitola 3: Tematická kritéria utváření amerického literárního kánonu
3.1. Idea americtví
3.1.1 Americtví v protikladu k evropanství
3.1.2 Idea americtví a teorie americké literatury
3.1.3 Americtví a literární typy
3.1.4 Americtví z pohledu žen a menšin
3.2 Individualismus
3.2.1 Jedinec, společenství a společnost
3.2.2 Demokracie
3.2.3 Individualismus a žánr autobiografie
3.2.4 Individualismus a zájem o „já“
3.3 Otázka identity
3.3.1 Národní versus etnická identita
Kapitola 4: Vývoj kanonického statusu některých děl
4.1 Bílá velryba
4.2 Dobrodružství Huckleberryho Finna
4.3 Probuzení
Respekt i revize
Resumé (Summary)
Bibliografie
English Summary
The book is a complex study of the formation and transformations of American literary tradition since its rather ambiguous beginnings to the end of the twentieth century. Openning with a detailed discussion on the theory of literary canon, on the appropriatness of the term as such and on the relationships between canon, power and institutions, the book proceeds to map out the major paradigmatic changes in the understanding and defining of American literary tradition and focuses on several thematic aspects of canon formation, such as the concept of Americanness, individualism, national and individual identity. At the end, the book illustrates the range of factors influencing canon formation on the development of canonical status and critical reception of three major novels at different times considered canonical.